Bezpečnostní složky Československa

Poprava československých „dobrovolců“ v Jekatěrinoslavi v červnu 1918: Průběh, vyšetřování a „druhý život“ zapomenuté tragédie

noreply@bloger.cz (Ondřej Kolář) — Sun, 21 Mar 2021 13:29:00 +0100

Popravy zajatých legionářů a dezertérů rakousko-uherskou vojenskou justicí jsou tématem obecně známým,[1] reálně však zatím relativně málo probádaným.[2] V odborných kruzích i kolektivní paměti jsou nejznámější exekuce legionářských rozvědčíků na italské frontě v posledním válečném roce, jimž se v meziválečném období dostalo určité madiální a publicistické pozornosti, zejména v souvislosti s exhumací některých obětí a jejich převozem do českých zemí v červnu 1921.[3] I tito muži však zůstali v povědomí veřejnosti poněkud upozaděni v porovnání s kultem plukovníka Josefa Jiřího Švece, italského legionáře Jana Čapka či „zborovského Žižky“ Jana Syrového.[4]

Evakuace českých četníků ze Slovenska a Podkarpatské Rusi pohledem jejích aktérů

noreply@bloger.cz (Ondřej Kolář) — Mon, 17 Jun 2019 19:04:00 +0200

Zánik Česko-Slovenské republiky, osamostatnění Slovenska a Podkarpatské Rusi a vznik Protektorátu Čechy a Morava v polovině března 1939 postavily státní zaměstnance z českých zemí působící ve východních částech republiky do svízelné situace. V případě Slovenska se někteří patrně potýkali s ob...

Henleinovský puč ve Městě Albrechticích 1938

noreply@bloger.cz (Ondřej Kolář) — Tue, 20 Nov 2018 17:24:00 +0100

Září 1938 v československo-německém pohraničí přineslo stovky dramatických epizod, často spojené s oběťmi na životech. Právě incidenty spjaté s vraždami příslušníků československých bezpečnostních složek pochopitelně přitahovaly převážnou část badatelské pozornosti. Výjimkou dnes již nejsou ani publikace, usilující o komplexnější podchycení německé iredenty v určitém regionu.

K působení německého četnictva v Říšské župě Sudety - příklad stanice ve Vávrovicích

noreply@bloger.cz (Ondřej Kolář) — Sun, 27 Sep 2015 13:04:00 +0200

Důležitou oporu každého politického režimu tvoří jeho policejní složky. Dvojnásob to platí v případě režimů totalitních, kde bezpečnostní aparát kromě potírání zločinnosti slouží také k eliminaci opozice. V případě nacistické okupační správy v českých zemích tuto neblahou roli plnila především ně...

Státní převrat v Plzni pohledem četníka

noreply@bloger.cz (Ondřej Kolář) — Tue, 15 Sep 2015 11:52:00 +0200

V létě 1938, v době blížících se oslav 20. výročí československé státnosti, obdržela jednotlivá četnická oddělení[1] v Čechách výzvu, aby příslušníci sboru zasílali příběhy ze služby, z nichž ty nejpoutavější či nejpoučnější měly být otištěny v jubilejní publikaci o historii četnictva. Mezi těmi, kdo se rozhodli podělit se o své vzpomínky, nechyběl ani okresní četnický velitel v Ústí nad Labem poručík Karel Vaňkát, jenž vylíčil své zážitky z doby státního převratu v říjnu 1918, kdy sloužil v Plzni.[2]

Policie v pohraničním městě. Policejní ředitelství v Moravské Ostravě na podzim 1938

noreply@bloger.cz (Ondřej Kolář) — Sat, 09 May 2015 20:10:00 +0200

V říjnu 1938 se Moravská Ostrava nečekaně stala hraničním městem. Po podpisu Mnichovské dohody začaly do města proudit davy uprchlíků z oblastí Slezska, přičleněných v důsledku Mnichovské dohody k Německu a Polsku. Z řady dělníků, dojíždějících z Opavska či Karvinska za prací do...

Zapomenutý slezský kriminalista František Kocián

noreply@bloger.cz (Ondřej Kolář) — Sat, 25 Oct 2014 13:23:00 +0200

Éra dvou totalitních režimů, kdy byl výklad dějin podroben tlaku ideologie a propagandy, vytěsnila z povědomí veřejnosti řadu významných a zajímavých postav předválečného období. Patřil k nim i muž, který ve své době patřil mezi výrazné osobnosti prvorepublikové kriminalistiky.

Složitá cesta do služeb republiky

noreply@bloger.cz (Ondřej Kolář) — Sun, 20 Jul 2014 16:06:00 +0200

Rozpad Rakousko-Uherska zastihl mnohé četníky z českých zemí ve službě v jiných částech zaniknuvší monarchie. Československá republika umožnila četníkům, kteří pocházeli z jejího území, přijetí do státních služeb. Léta strávená v rakousko-uherských ozbrojených silách se četníkům v ČSR započítával...

Ubytování a materiální zajištění příslušníků četnictva ve Slezsku 1918–1928

noreply@bloger.cz (Ondřej Kolář) — Sat, 07 Jun 2014 14:44:00 +0200

Historie československého četnictva se v posledních letech těší stále výraznější badatelské pozornosti. K poměrně málo probádaným tématům však dodnes patří otázka zřizování, provozu a hmotného zabezpečení četnických stanic. Cílem tohoto krátkého článku je pomocí několika konkrétních případů nastínit tuto problematiku na příkladu Slezska v období od vzniku ČSR do roku 1928, kdy slezská zemská samospráva zanikla v důsledku územně-správní reformy. Výzkum vychází především z dokumentů uložených v Zemském archivu v Opavě ve fondu Zemský výbor slezský, kart. 1111–1115.

Kompetenční spor policie a četnictva na Chebsku

noreply@bloger.cz (Ondřej Kolář) — Fri, 28 Mar 2014 12:21:00 +0100

Během druhé poloviny 30. let 20. století se československé pořádkové složky musely, zejména v národnostně smíšených příhraničních oblastech, pod vlivem politického vývoje stále více věnovat nejen potírání kriminality, ale též boji se sílící hrozbou nacismu. To s sebou neslo i určité organizační ...

Kázeňské záležitosti četnických důstojníků v letech 1921 - 1930

noreply@bloger.cz (Ondřej Kolář) — Sun, 12 Jan 2014 14:24:00 +0100

Úvod

Zastřelení strážmistra Josefa Tichého v Cítově

noreply@bloger.cz (Ondřej Kolář) — Sun, 24 Mar 2013 10:05:00 +0100

V podvečer 19. května 1930 jistá Marie Hrdličková oznámila na četnické stanici v Cítově, že mezi jejími syny Karlem a Jaroslavem došlo k hádce, po níž mladší Karel, který v průběhu sporu vyhrožoval sebevraždou, odcizil Jaroslavovu kapesní pistoli a utekl. Co přesně bylo příčinou sporu, četnické hlášení bohužel neuvádí, z pozdějších novinových zpráv o případu však vyplývá, že Jaroslav mladšímu sourozenci vyčítal poškození motocyklu, který mu půjčil.

Lidové noviny o penzionování generála Vyčítala

noreply@bloger.cz (Ondřej Kolář) — Wed, 07 Nov 2012 15:07:00 +0100

Dne 6. září 1930 přinesly Lidové noviny článek (podepsaný monogramem "om") následujícího znění:

Smrt tří četníků v Trnavě

noreply@bloger.cz (Ondřej Kolář) — Tue, 06 Nov 2012 11:32:00 +0100

Krátce po vzniku ČSR došlo k prvnímu pokusu o zajištění slovensko-maďarské hranice vysláním četnického oddílu do Trnavy. 13. listopadu však na město zaútočila maďarská armáda s pomocí obrněného vlaku. Při obraně nádraží padli četníci František Beneš, Josef Neplech a Antonín Vlček. Zbytek jednotky byl nucen ustoupit.

Generál četnictva Josef Šustr

noreply@bloger.cz (Ondřej Kolář) — Mon, 05 Nov 2012 18:07:00 +0100

Josef Šustr se narodil 19. října 1878 v Daňovsi (též Daminěves, dnes součást obce Cítov) na Mělnicku. Ačkoliv byl po absolvování českého vyššího reálného gymnázia v Roudnici nad Labem v roce 1897 uznán „zralým ku návštěvě univerzity“, rozhodl se vstoupit do armády jako jednoroční dobrovolník. Dost možná původně jen zamýšlel odbýt si vojenskou službu před zahájením studií, nakonec však u vojska zůstal až do července 1906, kdy se v hodnosti poručíka 91. pluku rozhodl přestoupit k četnictvu.