555 KILOMETRŮ – TOLIK UBĚHLA V DUBNU ABHEJALI BERNARDOVÁ V RÁMCI ŠESTIDENNÍHO ZÁVODU. A PŘITOM V POSLEDNÍCH DVACETI LETECH MNOHEM VÍC PLAVALA, NEŽ BĚHALA. JAK SE DÁ TAKOVÁ PORCE KILOMETRŮ ZVLÁDNOUT? PŘEDEVŠÍM TAK, ŽE ČLOVĚK POCHOPÍ, ŽE NEJVĚTŠÍ LIMITY JSOU UVNITŘ JEHO HLAVY.

 

Na stránkách Runu se Abhejali Bernardová neobjevuje prvně – naposledy to bylo před třemi lety, kdy absolvovala extrémní triatlon: nejprve přeplavala kanál La Manche, pak dojela na kole na hranice ČR a odtud doběhla do Prahy. Ještě před tím ale v roce 2018 dokončila jako teprve desátý člověk na světě výzvu Ocean Seven – sérii sedmi náročných dálkových přeplaveb (viz rámeček vpravo).
Její poslední velká výzva ovsem byla čistě běžecká: v dubnu se v New Yorku na závodě Sri Chinmoy 6 & 10 Day Races už podruhé postavila na start šestidenního závodu.

JAK SE PLAVKYNĚ PŘIPRAVUJE NA TAK DLOUHÝ BĚH?

Když zrovna na nic netrénuju, běhám tak třikrát do týdne. Ale to většinou běžím třeba jenom do práce, kam to mám pět kilometrů. Na šestidenní závod jsem se přihlásila v listopadu a pak jsem se snažila víc běhat. Ale znáš to… Chtěla jsem třeba někam na pár dnů vyjet a dát si pár delších běhů, ale to se nepodařilo. Nějaký ten maraton jsem si samozřejmě zaběhla, ale jinak jsem spíš doufala, že tělo bude čerpat z toho, co už má za sebou.
Před závodem jsme dodělávali audioverzi mé knihy Dokud voda neskonči a tam je i kapitola „Proč běžet šest dnů“. Tak jsem si říkala, že bych si to asi měla znovu přečíst. A možná dopsat další kapitolu: „Proč to běžet po 21 letech.“

A PROČ TO TEDY BĚŽET?

No, na to jsem úplné nepřišla. Ještě když jsem vyběhla, říkala jsem si, co tady sakra dělám… Zkrátka jsem měla pocit, že je čas vrátit se na souš. A vlastně jsem si z doby před 21 lety toho moc nepamatovala. Možná by bylo ale lepší, kdybych si nepamatovala vůbec nic. Takhle jsem udělala jednu velkou chybu. Věděla jsem, že jsem tehdy první den uběhla 80 mil, tak jsem si říkala, že by to bylo hezké uběhnout i teď‘. Jenže to je přesně to, co nemáš dělat – začneš na sebe tlačit, místo abys vnímala svoje tělo a podle toho běžela. Navíc jsem dva dny před startem po moha letech nastydla. Normálně by mi rýma třetí den odcházela, jenže když jsem do toho uběhla 130 kilometrů, začalo mě ještě bolet v krku… Ale to jsem ti utekla z otázky.

TROCHU. TAK PROČ TO BĚŽET?

Spis bych se zeptala, proč to neběžet. Možná jsem si chtěla dokázat, že ještě nejsem babka do starého železa, že ve mně ještě něco je. Navíc moje kamarádka běžela před dvěma lety závod na 3100 mil, a tak jsem si říkala, že šest dní vlastně není tak moc… Jasně, je to dlouhý, ale ty dny hrozne utečou. Proste necháš čas plynout a děláš, co můžeš. Bud‘ jdeš dopředu, nebo odpočíváš. Nic jiného. A to se mi líbí.

KROMĚ TOUHY UBĚHNOUT PRVNÍ DEN 80 MIL JSI NEMĚLA ŽÁDNOU TAKTIKU? PROSTĚ JSI TO NECHALA PLYNOUT?

Nějaký plán jsem měla, konzultovala jsem to i s dalšími ultraběžci. Před dvaceti lety jsem spala v noci tři hodiny a odpoledne hodinu. Ale i vzhledem k nachlazení jsem chtěla dát tělu víc prostoru k regeneraci, také jsem chtěla aspoň první noc spát čtyři a pil hodiny. Jenže tělo bylo v takovém soku, že jsem toho stejné moc nenaspala. A jinak jsem se řídila tím, co mi říká tělo. Jedna z rad, kterou jsem dostala, bylo: „Spi v tom, v čem ráno poběžíš. Ušetříš čas.“ Jenže se spalo ve stanu, navíc byl duben, jen pár stupňů nad nulou… Tak jsem se nababušila do spacáku a probudila se úplně zpocená. Takže se v té zimě převlíkáš, je půl čtvrté ráno, hlavou ti běhají lítostivé myšleny… Ale vyjdeš na trasu, tělo se rozhýbe… A za hodinu začne svítat a život je hned krásnější.

MĚLA JSI NĚJAKÝ PODPŮRNÝ TÝM?

Mela jsem dvě kamarádky. Před 21 lety jsem mela jen jednu a ta byla nakonec víc unavená než já. Protože když jsem já šla spát, ona mi třeba ještě přepírala věci. Můj největší strach byly puchýře. Mela jsem velké a široké boty, a když bylo třeba, tak jsme z nich něco vyřezali. A nakonec to bylo v pohodě – nějaké puchýře jsem mela, ale nic velkého. Fyzicky jsem tak řešila úplně jiné věci než tehdy. Hodně mě třeba trápila noha.

O CO ŠLO?

Nejdřív začala bolet jen trochu, okolo holeně. Říkala jsem si, že to bude asi zánět okostice. Vzpomněla jsem si, že se na to před těmi 21 lety dávalo zelí – celé listy

 ….

 

Vyzařuje z ní laskavost a vnitřní klid, baví ji zkoumat vlastní hranice. Představa, že by měla vystudovat, pracovat a založit rodinu, jí nedávala smysl. Svoji cestu našla v extrémním sportu, v tom je výjimečná. Má za sebou ultramaratóny, k tomu jako první Žena ze země bez moře zdolala sedmičku světových průlivů.

Když jste v rámci Seven zdolávala sedm průlivů, který vám dal nejvíc?

Každý měl svá rizika, ale asi nejtěžší to bylo v roce 2017 v kanále Molokai na Havaji, kam se jezdí surfovat na velkých vlnách. Nejdelší trasa měřila 42 kilometrů. Cestu mi ztěžovaly protiproudy, takže jsem plavala poloviční rychlostí. Trvalo mi to skoro 22 hodin, z toho dvanáct jsem trpěla mořskou nemocí, kdy nejíte, nepijete a zvracíte. Kamarádce, které jela vedle mě na kajaku, jsem v noci říkala, ať hlídá, jestli ještě plavu. Navíc se tam pohybují žraloci. Nejsem člověk, který se lehko vzdává, ale tady ta moznost visela ve vzduchu. 

Nakonec jste se nevzdala a všech sedm průlivů přeplavala na první pokus. Ani ti obávaní žraloci vás neodradili?

Na Havaji jsou uctíváni. Dva místní lidi s námi udělali jakousi ochrannou modlitbu. Samozřejmě jsem si připomněla film Čelisti, který reputaci žraloků hodně uškodil. Ve skutečnosti zaútočí na člověka jen ve velmi ojedinělých případech.

Vy ale ráda plavete za tmy, kdy jsou nejaktivnější.

To je pravda, ale tma má v sobě úžasné kouzlo. Plavete s čepicí, brýlemi, v uších špunty, na sobě jen plavky. Máte potlačené smysly, kdy nevidíte, neslyšíte. Zbývá vám jen dělat jeden záběr za druhým. Ponoříte se do svého nitra a mysl může krásné vypnout. Vzpomínám si, jak se při noční přeplavbě z ostrova Catalina do Los Angeles objevily v moři tisíce světlušek. Vychutnávala jsem si tu nádheru bioluminiscence a připadala si, jako bych plavala ve vesmíru. Mám ráda svítání, ale tam jsem nechtěla, aby se rozednilo. Jednou by se mi líbilo přestěhovat se někam k moři.

Ještě k těm žralokům, má plavec nějakou možnost tohle nebezpečí eliminovat?

Existuje přístroj, jakýsi odháněč žraloků. Při ponoření do slané vody vytváří elektrické pole s frekvencí, která je žralokům nepříjemná. Na Havaji byl povinný. Měli jsme ho přivázaný na kajaku, který mě doprovázel. Taky se může použít jakýsi repelent ve spreji, který je odpuzuje. Jedna žena, co tuhle trasu zvládla přede mnou, mi vyprávěla, že vedle ní plaval žralok asi půl hodiny. Naštěstí dokázala zachovat klid a dolehlo to na ni, až když se vzdálil. Jak snášíte studenou vodu? Zimy se bojím hodně. Doma jsem se snažila trénovat na rybnících, chodila jsem s otužilci do Vltavy. V koupelně jsem si napouštěla studenou vanu a do ní ještě házela kostky ledu, jakmile se oteplovala. Taky se vždycky snažím přibrat, abych si vytvořila tukovou ochranu, což pro vegetariánku není až tak snadné. Ale jde to, osvědčila se mi například šlehačka

V jaké nejchladnější vodě jste plavala?

V Jižní Africe v úžině mezi Robben Island a Kapským Městem v roce 2016 měla voda jen devět až jedenáct stupňů. Chlad mě trápil taky v Severním kanále o rok později. Naštěstí jsem už hodně zocelená a je součásti výzvy, když je člověk vydán přírodě trochu napospas.

Viděla Jsem krátké video z vaší přeplavby Cookova průlivu mezi Severním a Jižním ostrovem Nového Zélandu. Tam to působilo dost hrozivě.

Vím … Na téhle poslední, sedmé přeplavbě se sešlo hned několik rizikových momentů, které nemůžete nijak ovlivnit. Zaprvé počasí. Chvíli po tropickém cyklonu přišly velké vlny. Vzdálenost mezi oběma ostrovy není velká, zhruba jen šestadvacet kilometrů, ale někde v půlce mě zastavily silné proudy. V jednu chvíli jsem vůbec nevěděla, jestli plavu dopředu. Do toho mořská nemoc, na kterou trpím. To jste hned dehydrovaná a slábnete. Navíc se mi podařilo do plavek ulovit medúzu.

Kdo rozhodne, že je namístě plavbu přerušit?

Kromě mé ji může ukončit lodivod, který se najímá z řad místních, kteří ty vody znají.

Můžete se domlouvat?

Při pauzách na občerstvení obvykle prohodíme pár slov. Pokud situace nevypadá dobře a hrozí například podchlazení, testují mě jednoduchými otázkami. Co je za den, kdo je bratr tvého otce a podobně. Já si zase pro sebe zkouším opakovat svoje telefonní číslo.

Jak se to dělá s jídlem?

Každou půlhodinu mi z doprovodné lodi dávají tekutou stravu, třeba namixovanou ovesnou kaši nebo krémové polévky. Lidi z týmu mi jídlo v lahvi předávají tak, aby se nedotkli mě a já lodi, což je jedno z pravidel. Musela jsem natrénovat, jak při plavání jíst a taky třeba čůrat. Plavu kraulem, protože je rychlejší. Přitom mi tenhle styl vždycky připadal náročný́, ale nezbylo než se ho naučit. Na základní škole jsem sice závodně plavala, ale výhradně prsa.

 

DUCHOVNI JMÉNO ABHEJALI

Proslulé Ocean Sevens, kam patří sedm slavných průlivů, jste úspěšně završila v roce 2018. Hledáte další výzvy, nebo jste si tím už splnila sen?

Podle čínského horoskopu jsem Drak; a ten potřebuje pořád nové cíle. Takže to není konec. Například letos jsem se vrátila na souš a po dvaceti letech si zopakovala šestidenní běh v New Yorku.

Srovnávala jste?

Nabízelo se to. Tentokrát jsem před závodem trochu nastydla a moc toho nenaspala. Stejně jako tehdy jsme měli k dispozici něco jako základní tábor se zázemím kuchyně a stanů, kde si účastníci mohli lehnout. Okruh, po kterém jsme běželi, měřil 1,2 kilometru. Končilo se 28. dubna a já naběhala jen 555 kilometrů, zatímco v roce 2003 jich bylo 619. Tenkrát jsem měla víc natrénováno. Letos jsem sice měla dobře nastavenou hlavu, ale zdálo se mi, že tělu trvá déle, než zregeneruje.

Přitom se říká, že s přibývajícími roky se zvládají vytrvalostní disciplíny líp.

To je pravda nejlepším ultra běžkyním bývá kolem čtyřicítky. Ale já jsem přece jen poslední roky trávila ve vodě. Vodu Jste už opustila? Kdepak. Například před třemi lety jsem absolvovala sedmidenní triatlon z Anglie do Česka. Nejprve jsem si zopakovala přeplavbu La Manche, následovalo 895 kilometrů na kole přes Francii, Belgii, Holandsko a Německo do mého rodiště v Chebu a nakonec běh 182 kilometrů až do Prahy. Bylo

   ….

 

Ukázka meditace se Sri Chinmoyem (kapitola 12)

Video z Mírového běhu (kapitola 18)

Hudba Agnikana’s Group (kapitola 24)

Video z přeplavby La Manche, rok 2011 (kapitola 30)

Takhle si se mnou vlny pohrávaly na začátku přeplavby přes Gibraltar (kapitola 41)

Video z přeplavby kanálu Catalina, USA, rok 2015 (kapitola 55)

Takhle nějak vypadá plavání do kopce. Molokai, Havaj, rok 2017 (kapitola 82)

Na startu Cookova průlivu, Nový Zéland, 2018 (kapitola 101)

TEDxPragueWomen přednáška

Píseň „Dnes plavu přes kanál La Manche“ – nahrávka

sepsala Abhejali Bernardová

Upozorňuju, že nejsem odborník a následující řádky nejsou vyčerpávající návod, jen pár rad získaných vlastní zkušeností a z letáčků na Havaji, případně z knihy Lynne Cox Open Water Swimming Manual.

Zatímco bazén je uzavřené a chráněné prostředí, na otevřené vodě se může stát cokoli. Proto je plavání venku zajímavé, proto je to výzva. U jakékoli vodní plochy je potřeba být vždy opatrní a neustále sledovat, co se děje kolem, u moře a oceánu obzvlášť. Středozemní moře je ve srovnání s otevřeným oceánem na Havaji relativně chráněné, avšak nebezpečné podmínky mohou nastat kterýkoli den na kterékoli pláži. Vítr, příliv a odliv a příboj mohou způsobit rychlé změny počasí, a to i z hodiny na hodinu.

Nepodceňujte sílu oceánu – ani nepřeceňujte své schopnosti. Buďte si vědomi toho, na co si dát pozor. Věnujte čas pozorování oceánu. Ptejte se: Jsou tam proudy a vlny? Proč tu nikdo neplave? Zvládnu to? Pokud se dostanu do potíží, je tu někdo, kdo mi pomůže? Vždy si vyberte místo podle svých schopností, aktivity a aktuálních podmínek. Ptejte se místních, vždy se řiďte radami místní pobřežní hlídky a… KDYŽ SI NEJSTE JISTI, NECHOĎTE DO VODY.

Základní rady

• Plavte pokud možno na hlídaných plážích.
• Věnujte pozornost varováním. Pokud ve vodě nikdo není, je pravděpodobně nebezpečná.
• Oceán není bazén. Podmínky se neustále mění. Buďte si vědomi svých schopností a nepřeceňujte se.
• Buďte opatrní nejen ve vodě. Mokrý písek a kameny jsou známkou potenciálně nebezpečných vln (a jsou kluzké). Nepřibližujte se k okrajům útesů.
• Nikdy neskákejte do vody, pokud nevíte, jak je hluboká a co se nachází pod hladinou, a rozhodně neskákejte po hlavě. Pokud musíte skočit, například abyste někoho zachránili, skočte s roztaženýma nohama, abyste se nepotopili do takové hloubky.
• Vlny přicházejí v sadách. Mezi nebezpečnými sadami obrovských vln může moře vypadat klidně až 20 minut.
• Nikdy nebuďte k oceánu zády, a to ve vodě ani na břehu. Nečekaná veliká vlna vás může strhnout do rozbouřené vody, když se například fotíte.
• Nikdy neplavejte sami.
• Plavte podél břehu, nikdy ne daleko do moře. Pokud se chystáte na delší trénink, mějte s sebou někoho, ve vodě nebo na břehu, a plavte s bezpečnostní bójkou. Ta slouží hned k několika účelům:
• Viditelnost – lépe vás vidí ze břehu i z kolem projíždějících lodí.
• Můžete se jí chytit, kdybyste dostali křeče nebo měli jakýkoli jiný ­problém.
• Dovnitř si můžete dát klíče od auta nebo oblečení na převlečení, takže můžete skončit jinde, než odkud jste vyplavali.
• Zapamatujte si orientační body, kde jste vešli do vody. Zjistěte, kterým směrem teče proud a fouká vítr – často poplavete jedním směrem rychleji. Pokud začnete po proudu/větru, návrat vám může trvat mnohem déle, což může být veliký problém hlavně ve studené vodě nebo v místech, kde se nemůžete dostat z vody, například na skalnatém pobřeží. Já se snažím plavat vždy nejprve proti proudu/větru, a pokud vedle sebe nemám loď, nikdy neplavu dlouhé úseky bez možnosti vyjít na břeh. Podmínky se můžou rychle změnit a je potřeba neustále monitorovat situaci.
• Pokud se v chladné vodě chystáte plavat delší dobu (a netrénujete zrovna na La Manche), vezměte si neopren. Studená voda snižuje schopnost plavat a podchlazení může způsobit smrt.
• Pokud vidíte plavce v problémech, nevydávejte se na pomoc bezhlavě. Zakřičte o pomoc, aby vám někdo pomohl a zavolal na tísňovou linku. I když jste dobrý plavec, zkuste rychle najít nějakou plovoucí pomůcku. I prázdná PET lahev je lepší než nic.
• Nechoďte do vody rozpálení ze slunce, hned po jídle a rozhodně ne posílení alkoholem.
• Během bouřky nebuďte ve vodě ani na pláži.
• Neplavte v místech, kde jsou surfaři nebo jezdí lodě.

JAK SE BEZPEČNĚJI DOSTAT PŘES VLNY DO MOŘE

• Vyzkoušejte si to nejprve na malých vlnách.
• Než vstoupíte do vody, počkejte na pauzu mezi sadami vln. Sada vln jich může mít 3–16, v závislosti na místě a spoustě dalších proměnných. Dívejte se, pozorujte, všímejte si zpětného proudu. Teprve pak se vydejte do vody.
• Vždy se dívejte před sebe.
• Pokud vidíte, že se vlna zlomí (přepadne) před vámi nebo se na vás řítí bílá pěna, zhluboka se nadechněte a ponořte se směrem ke dnu. To vám umožní dostat se pod lámající se vlnu do relativně klidné hlubiny. Ponořte se včas, 1,5–2 metry před vlnou, abyste se stihli dostat pod ni. Ponořte se dostatečně hluboko, alespoň 80 centimetrů, a buďte ve vodě v horizontální poloze.
• Jakmile vlna přejde, vynořte se na druhé straně a hned se podívejte, jestli se neblíží další vlny.
• Ruce mějte vždy před sebou. Pokud je vlna hodně silná, můžete se rukama chytit písku na dně.
• Zónou, kde přepadávají vlny, proplavte co nejrychleji. Na vnější straně lámajících se vln je moře většinou mnohem klidnější.
• Pokud by se stalo, že vás nějaká vlna chytne, sbalte se do klubíčka a rukama si chraňte hlavu. Jak si s vámi bude vlna pohrávat, vaše tělo bude mít menší plochu a dostanete se z vlnové pračky rychleji. Zároveň se chráníte, kdyby vámi vlna mrštila na dno.
• POZOR – s nafouknutou bezpečností bójkou se pod vlnu nepotopíte, důležité je tedy počkat na pauzu mezi vlnami a pak se co nejrychleji dostat za vlny. Kdyby vás nějaká vlna přece jen chytila, pevně se držte bójky a sbalte se do klubíčka.

ZPÁTKY NA BŘEH

• Když plavete směrem ke břehu, pravidelně se dívejte za sebe, abyste viděli, co se děje. Hloubka vody vám může napovědět, kdy se vlny začnou lámat. Plavte několik záběrů na zádech nebo se zastavte a ohlédněte, zda se neblíží vlny.
• Stejně jako při vstupu do vody se možná budete muset zhluboka nadechnout, plavat směrem ke dnu a nechat vlnu, aby se přes vás převalila.
• Někdy je možné vlnu chytit a dojet s ní až na břeh, chce to ale praxi a nejde to na každé vlně. Při bodysurfingu mějte ruce natažené před sebou, abyste si chránili hlavu a krk.

ZPĚTNÉ PROUDY (rip currents)

Nejlepší je všimnout si zpětného proudu, ještě než do vody vůbec vstoupíte, už při pozorování vody, a vyhnout se mu.

Zpětný proud nepřeplavete. Vypadá podobně jako rychle tekoucí řeka. Plavci často propadnou panice, když se ocitnou v proudu, který je táhne od břehu do hloubky. Instinktivně chtějí s proudem bojovat a plavat zpátky ke břehu, což je ale to nejhorší, co můžete udělat. Pokud se ocitnete ve zpětném proudu, nezapomeňte na tyto rady:

1. Nebojujte proti proudu: šetřete energií, zachovejte klid, šlapejte vodu nebo si na ni lehněte, dýchejte, nepanikařte a mávejte o pomoc.
2. Nechte se unášet. Ve zpětném proudu můžete snadno ležet, nehrozí tu spodní proud, který by vás stáhnul dolů pod hladinu (oceánské proudy se pohybují vodorovně). Nechte se proudem unášet do moře. Ve slabším zpětném proudu se z něj můžete zkusit vymanit plaváním paralelně podél břehu, dokud vás nepustí (zpětné proudy nejsou moc široké, většinou do 25 metrů). Jinak se nechte unášet, dokud proud nezeslábne a nepustí vás. Pamatujte si: UVOLNĚTE SE A NECHTE SE NADNÁŠET.
3. Jakmile vás proud pustí, plavte šikmo směrem k pláži.
4. Pokud jsou u pobřeží veliké vlny nebo jiné nebezpečí, řekněte si o pomoc. Mávejte rukama nad hlavou a vyčkejte.

MEDÚZY

Nesnažte se chapadla ničím seškrábat!

Nepoužívejte alkohol ani sladkou studenou vodu, nedávajte si sprchu!

1. Postižené místo polijte octem (pokud není k dispozici, použijte mořskou vodu).
2. Namočte místo do horké vody o teplotě 42–45 °C (ideálně s epsomskou solí). Horká voda deaktivuje jed.
3. Použijte antihistaminikum.

Ájurvédský hydratační nápoj

Na 2 litry potřebujeme:

½ lžičky mletého římského kmínu

¼ lžičky velmi kvalitní soli s minerály

½ lžičky kardamomu

1 litr kokosové vody

1 litr obyčejné vody

V kokosové vodě rozmícháme koření, přidáme vodu a popíjíme dle potřeby.

Zahřívací zeleninová polévka

Běžné 4 porce, ale při studené dlouhé přeplavbě zvládnete sníst sami :-).

Polévku můžete vařit v zimě, díky použitým surovinám zahřeje. Já si do ní doma přidávám ještě červenou čočku, která se vaří stejně dlouho jako zelenina a dodá polévce bílkoviny.

Zeleninu můžete obměňovat dle chuti a sezóny, ale kořenová zelenina je zahřívací, stejně jako čerstvý zázvor a skořice (ta dokáže i ochlazovat), sušený zázvor je zase dobrý na žaludek.

Moře je slané, takže moje polévka byla bez soli.

Pro hustší polévku použijte méně vody – já jsem ji potřebovala při plavání pít.

1–2 lžíce ghí

1 lžíce nastrouhaného čerstvého zázvoru (cca 2 cm)

¼ lžičky sušeného zázvoru

½ lžičky mleté skořice

200 g mrkve, nakrájené (3 střední mrkve)

50 g kořenové petržele, nakrájené (1 střední)

100 g brambor, nakrájených (1 větší)

100 g batátů, nakrájených

50 g kořene celeru

200 g dýně hokkaido (nebo jiný druh)

2 lžičky soli dle chuti

1 l vody

1. Ve středně velkém hrnci rozpustíme ghí, přidáme čerstvý i sušený zázvor a skořici a chvilku restujeme.
2. Přidáme všechnu zeleninu a ještě chvíli restujeme.
3. Zalijeme vodou, osolíme a vaříme přibližně 20 minut, dokud není všechna zelenina měkká
4. Rozmixujeme ručním mixérem dohladka.
5. Můžeme ozdobit opraženými dýňovými semínky, pokud polévku nejíme při plavání :-).

 

Abhejali Bernardové

Základní plavecké vybavení, 
které používám

• Jednodílné plavky – na přeplavby nesmí být takové, které by pomáhaly udržovat teplo. Používám běžné sportovní plavky, důležité je, aby to nebyl 100% polyester, který vám ve slané vodě (mnohem rychleji než ve sladké) rozedře kůži. Měly by obsahovat nějaký podíl elastanu (např. Lycry, Spandexu atp.).
• Čepička na dlouhé vlasy (je větší), nejlépe silikonová
• Dioptrické plavecké brýle – poslední dobou značka Swans
• Špunty do uší
• Převlékací deka. Dnes už se dají koupit i plavecké kabáty (např. Born to Swim parka). Deku mi ušila moje kamarádka, na cestování je méně rozměrná – a je levnější.

Navíc na trénink…

• Bezpečnostní plavecká bójka (například Swim Secure) – viz Bezpečně u moře. Existuje i varianta ve tvaru koblihy, do které si můžete dát občerstvení, když vás čeká dlouhý trénink. Dlouhé a studené tréninky přesto doporučuju absolvovat s někým – ať už na břehu, nebo na lodi vedle vás.
• Dětský teploměr do vany – je dobré vědět, v jak studené vodě se člověk chystá plavat, nenechávat to jen na svém pocitu, protože podchlazení snižuje rozlišovací schopnost a může být nebezpečné.
• Vodotěsné hodinky

CO JE DOBRÉ UMĚT A CO VYZKOUŠET PŘED PŘEPLAVBOU

• Naučte se dýchat na obě strany. Budete se při vlnách a větru moct „schovat“ za loď. I při tréninku podél břehu se hodí vidět na obě strany – dokázat pozorovat břeh i vlny, nebýt oslněni sluncem, vidět lodě.
• Vyzkoušejte si plavat vedle lodi a taky potmě, co nejdál od světelného smogu města.
• Co nejvíc vylaďte plaveckou techniku.
• Naučte se šlapat vodu a přitom jíst a pít – prsové nohy nebo eggbeater kick– to jsou vlastně střídavé prsové nohy a jsou lepší proti křečím.
• Mazadlo proti odření – každý má svoji recepturu, ta moje je lanolin a vazelína 1 : 1, zahřát, aby se spojilo.
• Domluvte a nacvičte si signály. Se špunty plavec hůř slyší, potmě zase hůř vidí, je potřeba se dokázat rychle dorozumět. Co se týče občerstvení, my používáme znamení 5 minut před podáváním jídla, abych si případně objednala, co potřebuju, a potom znamení před samotným občerstvením.
• Otužování. Je to zdravé, i když netrénujete na La Manche. V dnešní době je mnoho dostupných knih a informací, některé tipy najdete i u mě na webu.
• Při tréninku je potřeba vyzkoušet, co jíst a pít a jak často. Nikdy se nespoléhejte pouze na doporučení někoho jiného. Musíte zjistit, co vám vyhovuje a co váš žaludek snese. Potřebujete něco, co vám bude chutnat i po několika hodinách plavání ve slané vodě, když budete mít oteklý jazyk a citlivá ústa. Mělo by to být ideálně tekuté, abyste to do sebe dokázali dostat co nejrychleji. Já se nejčastěji občerstvuji každých 30 minut, první dvě občerstvení můžu mít po 45 minutách. Zastávky na občerstvení by měly být co nejkratší.
• Vyzkoušejte systém podávání občerstvení. My většinou používáme dlouhou tyč nebo síť, lahev můžou pomocníci taky házet. Důležité je, aby do občerstvení nenatekla slaná voda. Všechny nádoby máme karabinou připevněné k provazu, takže po občerstvení jen odložím lahev nebo kelímek a pokračuju v plavání.
• Buďte připraveni na mořskou nemoc, i když si myslíte, že vám – nebo vašim pomocníkům – nehrozí. Vím, o čem mluvím. Otevřené moře je jiné než chráněný přístav nebo klidné jezero, pomalu plující loď houpající se na vlnách je něco jiného než například trajekt. Pokud vás mořská nemoc přece jen přijde navštívit, nepanikařte. I když je to nepříjemnost, do několika hodin – obvykle nejpozději do šesti – zmizí.
• Je podle mě dobré trénovat na čas, ne na vzdálenost. Taková 34kilometrová přeplavba na otevřeném moři může (a pravděpodobně bude) trvat mnohem déle než 34 kilometrů v bazénu.
• Trénujte co nejvíc na otevřené vodě, v teplotách a podmínkách co nejbližších dané přeplavbě. Pokud budete trénovat ve 20 °C, pak v 15 °C budete mít velice pravděpodobně problémy. Alespoň pár tréninků by mělo být ve slané vodě – tělo i žaludek jinak reagují ve slané a ve sladké vodě.
• Jako součást mentální přípravy můžete vyzkoušet, že vám někdo navýší délku tréninku, aniž byste o tom předem věděli. Dejme tomu, že máte v plánu plavat šest hodin. V šesté hodině vám trenér nebo pomocník řekne, že musíte plavat ještě další například tři hodiny. V tu chvíli je nebudete mít rádi, ale uprostřed La Manche jim poděkujete.
• Trénujte tichou mysl, posilujte svoje mentální odhodlání. Víte, proč chcete tuhle výzvu podniknout? Během přeplavby pravděpodobně přijdou těžké chvíle, většinou emocionálně, mentálně – může to být klidně už ve druhé hodině nebo kdykoli potom. Pro mě bývají nejtěžší první hodiny, kdy je moje mysl hodně aktivní. Naučte se sami se sebou pracovat, sami sebe povzbudit, zjistěte, co na vás funguje. Váš tým by taky měl mít v rukávu nějaké trumfy.
• Najděte si ty nejlepší možné pomocníky. Ne každý se na tuhle roli hodí. Trénujte spolu. Měli by vás znát hodně dobře – nicméně buďte mentálně připraveni i na variantu, že např. kvůli počasí skončíte s pomocníky, které budete znát sotva pár hodin. Všechno se dá zvládnout.

Více informací najdete na Abhejali.cz

Co se týče bezpečnosti při tréninku, mrkněte na Bezpečně u moře (v knize „Dokud voda neskončí“ na straně 390).

 

Abhejali Bernardové

Plavecké

Lynne Cox • Swimming to Antarctica (Antarktická míle: Silná žena, strhující příběh a neuvěřitelné dobrodružství, které změní život)

Lynne Cox • Open Water Swimming Manual: An Expert’s Survival Guide for Triathletes and Open Water Swimmers

Marcia Cleveland • Dover Solo: Swimming the English Channel

Penny Lee Dean • Open Water Swimming: A Complete Guide for Distance Swimmers and Triathletes

Tom Gregory • A Boy in the Water (nejlépe audiokniha, namluvená přímo autorem). Nejmladší plavec přes La Manche 11 let, 11 měsíců (pak se zvedl věkový limit)

Steven Munatones • Open Water Swimming: Improved performance for swimmers and triathletes

Zdraví

Kumudini Shoba • Ájurvéda: Dávná moudrost, moderní život

Stacy T. Sims a Selene Yeager • ROAR: How to Match Your Food and Fitness to Your Unique Female Physiology for Optimum Performance, Great Health, and a Strong, Lean Body for Life

Stacy T. Sims a Selene Yeager • Next Level: Your Guide to Kicking Ass, Feeling Great, and Crushing Goals Through Menopause and Beyond

Dr. Andrew Lockie • Encyklopedie homeopatie, spolehlivý domácí průvodce homeopatickými prostředky a léčbou běžných nemocí

Dr. Barry Rose, Dr. Christina Scott-Moncrieffová • Homeopatie pro ženy

Ilona Ludvíková • Homeopatie a sport

Hana Váňová • Praktická homeopatie: Využití dvanácti biochemických solí

Sri Chinmoy

Meditace

Velká kniha meditačních cvičení

Křídla radosti (nejlépe v originále jako audiokniha Jewels of Happiness, kde každou kapitolu čte jiná osobnost)

Medituj na

Nikdy se nevzdávej

Další duchovní knihy

Paramhansa Jógánanda • Životopis jogína

Elisabeth Haichová • Zasvěcení: V hloubi lidské duše se skrývá největší ­tajemství vesmíru

Eduard Tomáš • Milarepa

Desmond Tutu • God Has a Dream (nejlepší jako audiokniha, kterou sám namluvil)

Svámí Chetananda • God lived with them a They lived with God

 

Odkazy z knihy „Dokud voda neskončí“

O Sri Chinmoyovi

SriChinmoy.org

Plavecké stránky Sri Chinmoy Marathon Teamu

channel.srichinmoyraces.org

Kurzy meditace

umenimeditovat.cz

Závod na 3100 mil

3100.srichinmoyraces.org

Československý Sri Chinmoy Marathon Team

cs.srichinmoyraces.org

Peace Run (najdete tady i reportáže a fotografie z jednotlivých zemí a let)

MirovyBeh.cz

PeaceRun.org

Humanitární služba

humanitarnisluzba.cz

onenessheart.org

Hudební skupina Agnikana’s Group

AgnikanasGroup.cz

Meditační hudba

radiosrichinmoy.org

Nakladatelství Madal Bal

knihy.madalbal.cz

Vegetariánská restaurace Pranaya (Zlín)

Pranaya.cz

Horská chata Antarik

Antarik.cz

Sri Chinmoy Daily Meditations – Aplikace s aforismy Sri Chinmoye

ke stažení pro Apple i Android